Říjen 2011

30. Ieroween je tu

31. října 2011 v 20:22 | Lumierre the Aftermath Animal |  Ostatní kolem kapely
... a co to znamená? Že Frankovi je třicet. Ale nemusí zoufat. Třicet je jako nových dvacet... (pro stromy xD).
Prostě dneska furt koukám na to video a mám dost. Frank se smál, smál... a už je mu taky třicet.
Frank je pro mě stejně velká inspirace - tím, jak dává na stage najevo svoje pocity, jak se vžívá do hudby a celkově se mi líbí že je takovej, jak je. Je sám sebou. Mohla bych psát esej o tom, co na něm mám všechno tak ráda, ale sakra - je to prostě Frank, na něm nejde najít něco, co na něm nemám ráda! xD Takže by to bylo na dlouho a já se přiznám, že dneska nemám moc času.
Ale aspoň takhle: všechno nejlepší, pane Iero! ^^ doufám, že prožije krásnej den se svými milovanými. A že si užije Halloweena s L&C. A vůbec, že mu v životě bude všechno fungovat co nejlíp ^^


I: Jaký máš pocit z toho, že ti letos bude 30?
F: *smích*
G: Eh, tak se na to koukněme. Je to vlastně vzrušující. Řeknu ti proč - protože já jsem stárnutí vždycky viděl jako jakési učení se. Třicet ještě není stáří. Třicet je jako nových dvacet.
F: Jo, pro stromy.

FUSE interview no.2 (Voodoo festival)

30. října 2011 v 14:49 | Lumierre the Aftermath Animal |  Rozhovory, články...
Další část včerejšího interview, kterou jsem sice našla už včera, ale bylo celkem pozdě a už se mi ju nechtělo překládat... tak je tu až dneska. Ale aspoň že je. Video k němu je tady a Frank je tam na začátku supercute, tak koukněte i tam.
Mluví se tu hodně o budoucnosti, takže to určitě stojí za přečtení ;)
Enjoy.

I: Četla jsem, že máte kreativní a nápadité období a možná vydáte v létě album. Můžeme se na to podívat trochu blíž?
G: Slyšel jsem něco o létě, ale vlastně ještě nevíme, co se v létě bude dít.
F: No, myslím, že jsem lhal, když jsem to říkal. Já jsem to řekl.
R: Takže ty s tím začal?
F: Slyšel jsem, jak něco říkají ostatní a řekl jsem 'jo, v létě budeme nahrávat album, jsem si tím jistý' *smích*
G: Vlastně to bude už příští týden, je to už nachystané.
I: Takže pracujete na novém zvuku kapely.
G: Jo, tak to je. Už máme v plánu začít, jen jak skončí Voodoo, podíváme se po nějakých oblastech. Zatím jsme o tom mluvili jen my sami, protože máme docela silnou představu o tom, kam teď zamíříme. A to se nám dlouho nestalo. Museli jsme dlouho hledat. A teď je to jako herní plán, tak to bylo i před Black Parade, a je to fakt cool.
M: Vždycky píšeme, třeba když máme zkoušku, tak se vždycky objeví nový kytarový riff nebo tak něco.
I: Proč myslíte, že teď máte určitý směr a předtím jste ho neměli?
F: Nevím... myslím, že v téhle kapele se v minulých letech odehrálo hodně s*aček. Myslím, že s naším posledním albem jsme potřebovali zase znova zapadnout do toho, jaké je to být kapela. A to se nám teď daří hodně rychle. Teď jsme měli dva roky, kdy jsme hráli v takové sestavě a máme z toho dobrý pocit a ta kreativní nálada prostě pořád poletuje kolem.

I: Vždycky jste bývali sebekritická kapela. Je něco z minulosti, čeho se stále držíte?
F: Účesy.
*smích*
G: Jo, účesy. Někdy si říkáme "pane jo, podívej na tenhle outfit!" a tak. Ale jsem si jistý, že David Bowie dělá to stejný. Určitě se musí ohlížet zpět, třeba ten kostým z Labyrint, musí si říct "bože, to je ten nejlepší kostým, jaký jsem kdy na sobě měl."
I: A co z hudebního pohledu, věci, které jste udělali...?
F: *něco řekne, nejspíš něco ve smyslu že ne, ale všichni na to zareagují úsměvem*
I: No, to je fantastická odpověď.
G: Nevzpomínám si teď na nic konkrétního, ale je to vtipné. Vždycky o tom vedeme diskuze a já si u něčeho říkám 'toho už se nedotknu, to už nechci slyšet, to je to nejhorší, co jsme kdy udělali' a dělám si z toho legraci... ale to já dělám vždycky.
I: Je to jakýsi způsob, kterým se vyvíjíte?
G: U mě ano, je to pro mě nejzdravější způsob, ale já se přes to takhle přenesu a můžu jít dál. Víš, vždycky se chci automaticky přenést od jedné věci k další.
M: Musíme tak nějak následovat to, co příjde jako další.
F: Už jsem to v TV říkal, ale pokud si moc říkáš, že jsi v něčem dobrý, nemůžeš se dostat dál. Nemůžeš být nikdy moc nadšený tím, co máš.
I: Takže vyvíjení se a překonávání sebe samých je to, o čem je rock and roll, protože jinak děláte něco špatně.
*MCR všichni souhlasí*
G: Když jsme dělali Black Parade - to album vlastně bylo celé o tom, že nenávidělo sebe samotné.

I: Hodně kapel vás zmiňovalo jako svoji inspiraci a vzhlíží k vám.
G: O tom jsem nikdy neslyšel...
F: Já taky ne.
*smích*
I: Ale my jsme si udělali vlastní výzkum, že vás hodně kapel opravdu moc miluje, stejně jako my. Jaké jsou naopak nějaké novější kapely, jejichž hudbu si poslední dobou užíváte vy? (tady se omlouvám, ale fakt nechytám ty názvy, tak je radši vynechávám - pozn. Lumierre)
G: Posledních pár let jsem hodně poslouchal Sleigh Bells.
F: V Jersey je teď dobrá kapela jménem *název*, jsou skvělí. The Architects z Kansas City.
G: A pak noví *název - snad Cold Cave?*, jsou taky skvělí.
R: Málo poslouchám hudbu, jsem nejhorší. Tom Petty je vlastně hudba, kterou poslouchám. Classic rock a podobně.

I: Dnes je vaše poslední show v roce 2011. Jaké máte plány po zbytek roku?
G: Pracovat, psát... a to je všechno. Zase se na to chystáme. Protože nemáme pocit, že bychom teď tak úplně potřebovali pauzu. Po Parade jsme měli pocit, že potřebujeme aspoň roční pauzu, ale teď žádnou vlastně nepotřebujeme. Je pro nás zdravé, když spolu děláme hodně hloupostí. Myslím, že já budu víc psát komixy, na to se těším. Prostě takovéhle věci.

FUSE interview (Voodoo festival)

29. října 2011 v 12:22 | Lumierre the Aftermath Animal |  Rozhovory, články...
Jeden inteview z Voodoo festivalu - sice to není úplně doslova, ale to podstatný jsem tam snad zachytila.
Originál video najdete tady.

---
I: Mými hosty jsou My Chemical Romance, kteří letos hrají na Voodoo Experience. Vítejte v Top 20.
G+M: Díky.
I: Takže jste zpět na Voodoo festivalu - řekněte mi, co je na tomhle ročníku speciální?
F: Hráli jsme tu před dvěma lety, pak jsme nemohli, a tohle je takové naše přivítání zpět. Je vzrušující tu znova být. Vždycky tu byly skvělé show a jsou tu skvělí lidé. Je to skvělé místo pro sváteční čas, pro Halloweenský víkend.
I: Čím myslíte, že se odlišuje Voodoo festival od ostatních?
G: Když jsme tu hráli poprvé, mělo to tu hodně určitě energie a pozitivity, kterou hodně jiných festivalů nemá. A také je to rok nebo dva po té katastrofě (po pátrání společně se slsi jsme zjistili, že tou katastrofou myslel hurikán Katrina - pozn. Lumierre). Je to skvělé místo pro lidi, kteří si chtějí užít různé hudební styly. Je to supercool. Hrajeme s Flaming Lips ... *vyjmenuje pár kapel* a to je prostě skvělá věc.
I: Taky si myslím, že je skvělé, že tu hrají místní kapely - jsou tu velké kapely spolu s místní hudbou. Jsou tu letos nějaké kapely, které byste chtěli vidět?
F+G+M: *oba mluví a přehazují si mikrofon, takže jim moc není rozumět - pochytila jsem Band of Horses, ale Frank říká, že jsou na festivalu bohužel jen ten jeden den. Mikey pak ještě řekne jeden název kapely, kterou by rád viděl, ale ta že hraje až další den.*
I: Zítra tam budu, tak jim to od vás vyřídím. Takže samozřejmě je Halloweenský víkend. Co děláte o Halloweenu nebo jak ho obvykle oslavujete?
G: Obvykle hrajeme show, na Halloweena má Frank narozeniny, to je na narozeniny to nejlepší. Takže většinou hrajeme a neklademe na to moc velký důraz. Ale letos nehrajeme, takže budeme s našimi dětmi na trick-or-treat, což je skvělý. Ale vždycky se nějak převlékáme, i dneska večer na show budeme mít převleky.
I: Jaké to budou kostýmy?
G: Umm...
F: *asi řekne něco ve smyslu, že by ho znepokojilo, kdyby prozradil, jaký budou mít kostýmy, ale směje se u toho a Gerard má mikrofon u sebe, takže mu není rozumět*
I: Omlouvám se, omlouvám se. Tak co vaše minulé kostýmy, jaké byly vaše oblíbené?
G: To byl zombie.
*všichni ostatní souhlasí*
F: Taky s tím byla těžká práce.
I: Měli jste makeup?
F: Ne, pomáhali nám s tím přátelé. Udělali jsme si svoje kostýmy tím, že jsme poničili oblečení, takže to mělo ten správný nádech.
I: To je fantastický!
M: Pak si ještě vzpomínám na tu show v Texasu...
*trochu se tam smějou a říkají, že to dokonce bylo v září a že to byla prostě zábava, měli převleky filmových postav*
G: Vypadali jsme jak zombies z filmů a vláčeli jsme se tam... bylo to fakt cool.
I: Chodíte tedy jako tým, spolu všichni dohromady?
G: Myslím, že je to super zábava, když jdeme společně a to jsme udělali právě v září. *smích* Dneska večer budem taky tým. Je ještě něco dalšího...
F: Já bych mluvil o září, protože to byly ty nejlepší kostýmy.
I: Jo, řekni nám nějaké detaily.
F: *dívá se na Raye* Tys byl Frankenstein ve festivalových šortkách... *zase se smějou a každej k tomu něco dodá*
G: Já jsem měl pro svůj kostým i název a to bylo "I don't give a fuck".
*pak se už jen smějí a pořád mluví jeden přes druhýho, mikrofon má jen Gerard, ale ten se taky směje, takže je fakt těžký něco z toho pochytit... xD ale jen prostě řekne Gerard že vypadal jako z Arku, což bylo pro něj skvělý a tím interview skončí*

Gerard-má-černý-vlasy!

29. října 2011 v 10:25 | Lumierre the Aftermath Animal |  Fotky Gerard Way
Uhm, ještě to rozdejchávám. Čekala jsem, že se na té show stane něco velkýho, ale že se Gerard vrátí k černé... dammit, už jsem byla na červenou tak nějak zvyklá a on se teď vrátí k černé. Zrada.
Ale když koukám na ty fotky a na to video, co je půjdu překládat... je to prostě pořád Gerard, ať má vlasy jakýkoli. Jen ta červená mi už u něj přišla prostě víc... nevím, asi výstřednější. Teď jsou to prostě tři tmavovlasí MCR a blond Mikey, nemůžu si pomoct xD
Každopádně řekla bych, že Gerardovo přebarvení hlavy - i když je to pro ostatní možná drobnost, ale pro MCRmy je to naprosto obrovská záležitost - značí definitivní konec éry Killjoys. A to mi sakra bude chybět. Ale víte co? MCR zase příjdou a zase nás něčím překvapí a ohromí. Tomu věřím.

(fotku jsem si vzala od slsi, snad mi to odpustí)


Honey, This Mirror Isn't Big Enough For The Two Of Us - překlad

27. října 2011 v 21:24 | Lumierre the Aftermath Animal |  IBYMB, YBMYL - Překlady
(Překlad názvu: "Zlato, tohle zrcadlo není pro nás oba dost velké")


MASScanvas soutěž o tři podepsaný MCR trička

26. října 2011 v 11:58 | Lumierre the Aftermath Animal |  Ostatní novinky
Mmm, máme v česku prázdniny... time to get creative! To by se možná dalo zrealizovat. A kdo se do toho pustí taky - přeju hodně štěstí! ;)

Je čas připravit kreativní tvory pro naši novou impozantní soutěž, která začíná příští týden! MASScanvas Boy je připravený prorazit na Halloweena, takže by byl rád, kdybyste vytvořili svoji oblíbenou děsivou scénu (například is z filmu, z vašich nočních můr,...), které bude MASScanvas Boy součástí. Použijte tuhle šablonu, pak to uveřejněte na vaší FB zdi a otagujte nás do neděle 30. října do 23:59 PT. Nejlepší tři vyhrají MCR podepsané tričko "We've got the BOMB"!

Announcement

24. října 2011 v 16:25 | Lumierre the Aftermath Animal |  Info o chodu blogu
Kolem MCR se fakt nic neděje.
Poslední dobou se dostali 2x na TT na Twitteru (narozeniny TBP a MCR ARE HEROES). A to je všechno.
Tak jsem se prostě rozhodla, že se pokusím o to, co jsem plánovala už před vydáním DD - znovu sem budu dávat překlady starších textů MCR, protože ty moje prvotní překlady stojí za nic.
Samozřejmě když bude nějaká novinka, bude to tady. Ale vypadá to, že toho teď asi moc nebude.
To je všechno. Jen jsem vám to chtěla napsat, abyste mě neměli za blázna, že sem spamuju texty.
Nevím, jestli začnu už dneska, ale zítra nebo o prázdninách určitě. To snad bude i další díl TUA, protože po celých krásných pět volných dní má být hnusné počasí. To nepotěší.

Lxo

White Violin tričko v prodeji

22. října 2011 v 11:01 | Lumierre the Aftermath Animal |  The Umbrella Academy
Aspoň nějaká novinka posledních dní.
Tričko White Violin - psala jsem o něm už několikrát - konečně zahájilo online prodej.
Tak doufám, že na mě Ježíšek bude hodnej...
Jinak jsou to zatím předprodeje - mně to píše, že 25.10. je začnou odesílat. Tričko stojí $14 (250Kč, 10€). S poštovným je to $25,81. Aw, snad mi to naši stihnou objednat.
Shirts For A Cure psali, že je jen dostupný jen velice omezený počet. Tak objednávejte rychle ;)

Nový Halloween tričko v official store

20. října 2011 v 19:50 | Lumierre the Aftermath Animal |  Novinky z oficálky
Na oficiálkách byly sice dneska novinky dvě - jedna z nich byla mnohem lepší, je to soutěž o Killjoy jackets a psala o ní Saxee... ale bohužel ta soutěž platí jen pro US. Takže nic.
Ale i tohle Halloweenský triko není špatný. Takže kdo má trochu peněz, může být jeho ^^
A taky to je nejspíš jeden ze způsobů oslavy 10. výročí MCR. Doufám, že bude ještě něco dalšího.

Autor: MCR
"Welcome to Boo-tiful Newark, NJ" (Vítejte v krá-sném Newarku, NJ) Halloweenské tričko se začalo prodávat v official My Chem Online Store. Černé tričko je potisknuté na přední straně ve tmě zářícím inkoustem a na zadní má římské číslo "X" na oslavu desetiletého výročí MCR. Potisk je přepracování jednoho z prvních potisků, který MCR měli.

Cena: $19.99 (360Kč, 14,5€)

Loveline radio interview - druhá část

19. října 2011 v 18:36 | Lumierre the Aftermath Animal |  Rozhovory, články...
Zbytek interview - jeho první část je tady.

Mike vzpomene zase na začátky MCR - v době, kdy MCR začínali, se hudba dělila jinak - do 'scén'. Města měla svoje místní scény, které kolem roku 2000 přímo explodovaly. Myslí si MCR, že díky internetu je jednodušší dostat hudbu do světa, anebo to zničilo ten nápad s domovskými scénami kapel?
Gerard říká, že to možná trochu ten původní nápad zničilo. Frank prý Gerardovi ukazoval nějaké zajímavé video, které je právě o scénách - je tam vidět, že se teď v Jersey nachází jiná scéna. Je ale možná těžší ji najít.
Frank na Gerarda naváže. Ve zkratce prostě s Gerardem souhlasí - scény se špatně hledají, ale pořád tu jsou. Jsou to skupinky přátel, které pro zábavu berou na show. Protože dneska se všechno tak rychle šíří, ti přátelé chtějí zůstat skrytí.
Mike v tom tématu pokračuje - říká, že právě díky tomuhle všemu (internetu etc.) se můžou kapely z Virginie nebo Georgie dostat na stejnou obchodní úroveň jako kapely z Manhattanu.
Gerard říká, že to je taky jedna z důležitých věcé - je to vlastně problém, protože někdy na to ještě kapela není připravená. Užíval si všechny show od té doby, co se MCR vyvíjeli - celkově chce nejspíš říct, že tohle některé ty kapely přeskočí a to je taky špatně.
Mike se pak ptá, jestli si teda myslí, že je důležité, aby kapela absolvovala všechny ty stupně - pracovala, hrála pro málo lidí, pak jela na tour a zjistila víc o tom, jaké je to být hudebníkem a vyvíjela se postupně na scéně hudebního průmyslu?
Gerard říká, že to tak určitě je. Zná kapely, které jsou mladší a méně známé než MCR a ty kapely nemluví o ničem jiném než o obchodních záležitostech. A to se MCR nikdy nestalo, protože vystoupali snad po milionu stupínků, když se zkoušeli dostat tam, kde teď jsou. Kapela se tak pozná navzájem - seznamují se v dodávce na tour, ne na internetu.
Mike jako poslední otázku zmíní, že kritika dobře přijala poslední dvě alba MCR, která byla hodně pestrá. Když MCR uvažují o psaní nové hudby, vyvíjí na ně právě tohle tlak?
Gerard přizná, že vlastně ano. Frank říká, že vlastně stálé starosti jsou s tím, co vlastně tvoří. Když chtějí zaujmout lidi, kteří psali recenze minulého alba, tak to bude ohromné, ale moc se u toho namáhají. A opak je, když do toho dají sto procent svého a udělají něco, na co můžou být oni sami hrdí.
Mike říká, že teď už má úplně poslední otázku - chce, aby MCR sestavili Jersey žebříček a budou v něm Bon Jovi, Springsteen a MCR.
Gerard to určí jako Springsteen, pak Bon Jovi a nakonec MCR. A rozpovídá se o zkušenosti MCR s Bon Jovi. Jsou to prý skvělí kluci, kdysi nabídli MCR, aby pro ně předskakovali pro show v aréně. MCR s nimi hráli dvě show, Bon Jovi tehdy odehráli týden vyprodaných show. Jsou to prý ti "nejsladší chlapi v kožených bundách, ve kterých jsou superdobrý".
Pak se s Mikem společně zasmáli na téma vzhledu kapely Bon Jovi - že je prostě nemožné vypadat v tom jejch oblečení tak mladě a dobře jako oni (aspoň takhle jsem tomu rozuměla, ale příjde mi neuvěřitelný tohle probírat s MCR, kteří vypadají tak o minimálně pět let mladší, než je jejich opravdovej věk, a sedne jim dokonce i pončo... xD)

TUA tričko se bude prodávat online!

18. října 2011 v 20:03 | Lumierre the Aftermath Animal |  The Umbrella Academy
Zpráva pochází z Facebooku Shirts for a Cure. Jde o tričko, o kterém jsem nedávno psala. A na FB se objevila tato zpráva:

"Reakce na White Vionin tričko, které navrhl Gerard Way z MCR, byla tak skvělá, že jsme dostali souhlas od milých lidí z Dark Horse Comics a budeme zbylá trička prodávat online. Detaily brzy upřesníme."

Až budu mít odkaz, kde bude tričko dostupné, dám vědět ;)

Jak Gerard vyráží MCRmy dech

16. října 2011 v 21:27 | Lumierre the Aftermath Animal |  Fotky Gerard Way
Zase mám fotkový období - tedy období, kdy mám potřebu sdílet se všema moc zajímavý fotky. A ono těch zajímavejch fotek je teď nějak hodně.
Dneska už jsem našla asi tři fotky, co jsem si říkala, že dám na web. Pak jsem si říkala, že od fotek je tu spíš slsi. Ale tahle... možná už jste ju někde viděli, nevím, ale to je prostě moc. Napadá mě zase jen "straight as rainbow" xD


Frank byl zase v Disneylandu

15. října 2011 v 20:54 | Lumierre the Aftermath Animal |  Fotky Frank Iero
Tohle tady prostě musí být... xD ano, Frank zase na Twitteru perlí. Napsal: "#HowToStayBrutalAtDisney (#JakBýtStáleBrutálníVDisney): Zaměřte se na zvláštní rodinu a zaútočte na jejich fotku z horské dráhy svojí mstou."


Poděkování MCR od Avenged Sevenfold

15. října 2011 v 20:40 | Lumierre the Aftermath Animal |  Ostatní kolem kapely
Dneska jsme slavili bráchovi narozeniny, takže jsem toho moc nestiha - vlastně nic. Ale! Prohlížela jsem si pořádně Nightmare, který jsem dala bráchovi k narozeninám. A koukněte na druhej řádek odspodu toho prvního odstavce - komu A7X děkuji ^^ já vím, je tam i hodně jinejch kapel, ale prostě mě to potěšilo. Nečekala jsem, že v Nightmare najdu MCR. Prostě jsou naši chlapci z Jersey všude xD
Ovšem ty řádky pro Jimmyho... nikdy si asi nezvyknu na to, že Jimmy prostě není. Je pravda, že já jsem A7X objevila až po jeho smrti, ale když vidím všechny ty videa s ním a pak vidím všechno to, co o něm ostatní členové kapely říkají... strašně mi to prostě žene slzy do očí.


Loveline radio interview - první část

14. října 2011 v 19:42 | Lumierre the Aftermath Animal |  Rozhovory, články...
Um, tak jsem neměla co dělat, až jsem si vzpomněla, že tenhle interview jsem vůbec nepřekládala, ani jsem z něj nedělala výpisky, vůbec nic. A protože není úplně kvalitní a v pozadí je hodně hluku a tak, skončila jsem fakt jen u výpisu toho, co říkají, ne slovo od slova, prostě spíš takovej článek.
Video najdete tady.
A tohle je první část - někdy do 4:20 ve videu, příštích dnech bude druhá - to bude ten zbytek.

Prvně ten Mike (interviewer) přivítá MCR a poděkuje jim za to, že si udělali čas. Pak mluví o HCT - že nikdy neviděl, aby takhle známé a vysoce postavené kapely vyjely na společné turné, protože MCR by mohli klidně jet sami, ale jsou tam s Blink 182.
Frank pak říká, že vlastně Blink s nápadem společnýho tour přišli už dávno před HCT. Přišel Tom a zeptal se jich na HCT a MCR neměli žádné jiné plány než tour, takže do toho šli, protože si říkali, že musí být zábava hrát s Blink.
Mike se zase ptá v podobném duchu - tentokrát říká, že v davu je hodně fanoušků Blink.
Gerard odpovídá, že je to z jedna věcí, kvůli které na HCT kývli - je svělé hrát i pro fanoušky někoho jiného. Udělali to tak i s The Black Parade, když hráli na Project Revolution s Linkin Park. Protože takhle i začínali - hráli pro fanoušky někoho jiného. Takže se vlastně vrací k začátkům.
Mike pak pokládá další otázku - jesli byli Blink jedna z kapel, která je ovlivnila, když vyrůstali.
Gerard říká, že určitě ano. Je to jedna z kapel, které poslouchal, když dospíval - a Frank ještě dodává, že je to kapela, kterou poslouchali, když začínali s tour a s kapelou.
Mike přemýšlel o tom, že MCR patří ke kapelám, které se během svého výskytu v hudebním průmyslu nejvíce změnily. Jaké je to pro MCR teď z obchodního hlediska? Protože když začínali, udělali album a vyjeli na tour, a teď se zdá, že tour je to, co je živí.
Gerard opět odpovídá - že takhle, jak to říká Mike, ještě úplně fungovat nezačali - prostě dělají to, co je baví. On nikdy nepodporoval takové to, že někdo dělá něco pořád dokola, vymačkává ze sebe všechno, co jde, a tak podobně. Prostě rád s kapelou funguje jako skupina lidí, kteří spolu rádi dělají umělecké věci, možná vydají něco odlišného, ale jestli to půjde na odbyt po obchodní stránce, o to se nikdy nezajímali.
Mike říká, že je už viděl hrát i před devíti lidmi. Je to divné, ale vlastně milé - když vidí ten pokrok kapely. Jsou nějaké kapely, které MCR viděli a myslí si, že z nich jednou budou známé rockové kapely?
Frank se ujme slova - když jsou na tour, potkávají hodně skvělých kapel v různých městech, ty kapely se jim líbí a oni si říkají, že to musí jednou být obrovská kapela. Neví, v čem to je. Jmenuje i pár konkrétních kapel, ale nechci jim radši komolit názvy.

Článek z Kerrang! Poster Special

13. října 2011 v 21:08 | Lumierre the Aftermath Animal |  Rozhovory, články...
Vlastně je to jedinej článek, kterej tam mimo posterů najdete. Ale musím přiznat, že je to jeden z nejhezčích popisů cesty MCR z úplnýho dna až na úplnej vrchol. Prostě klobouk dolů autorovi. Není to nic novýho, ale je to krásný.

Během deseti let se My Chemical Romance dostali z New Jerseyské kapely na pozici světových a mezihvězdných superstar. Kerrang! byl po jejich boku už od úplného začátku. A K! redaktor Tom Bryant viděl, jak se kapela vyvíjela a dospěla až do novodobých ikon...

"Když jsem poprvé potkal Gerarda, zapáchal. Byla jsme v New Yorku v srpnu 2004 a město bylo zmítáno prudkou bouří. My Chemical Romance zrovna pózovali pro photoshoot a upřímně - vypadali jako kdokoli jiný. Byl to večer, kdy Three Cheers For Sweet Revenge vycházelo v UK a právě tou dobou byli prostě jen další kapela, trochu otrhaní, trochu unavení, trochu znudění.
A pak začalo pršet. Celý promočení jsme já i kapela zaběhli do taxíku. Skončil jsem vedle Gerarda a brzy jsem toho litoval. Jak se začalo po taxíku rozléhat teplo, z Gerardovy bundy začala pomalu ale jistě vycházet pára. Ten nejštiplavější zápach cigaret, potu, tvrdého chlastu a bůh ví čeho ještě se začal šířit autem. Podíval se omluvně a pak řekl: 'Víte, je to zlý když se hnusíte dokonce sami sobě.' Nemyslel jsem si, že tohle by mohla být kapela, která to někam dotáhne.
Ale Gerard začal mluvit dál. Vzdal se alkoholu a drog teprve před dvanácti dny po sérii příhod, kolapsů a šílenství, které svědčily o tom, že byl už na hraně. O tom všem - temných nocích svojí duše, svých démonech a svých obavách - se mi vyzpovídal, cizinci na zadním sedadle taxíku v New Yorku. Bylo to jednoduše fascinující.
A jeho spoluhráči v kapele - Ray Toro, tak talentovaný, Mikey Way, tak nevinný, Frank Iero, tak upřímný - byli stejně tak zajímaví, a pak pobídli bubeníka Boba Bryara, který dělal svůj první interview, aby nebyl tak moc nenápadný a zakřiknutý.
Ten večer jsem je viděl, když hráli v na Irving Plaza. Úplně mě dostali. Gerard byl šílený hlasatel, který vířil a hnal dav až k šílenství. Frank se točil na místě - rotoval se, kolaboval, ale pořád hrál. Rayovo afro zachytávalo světla a propůjčovalo mu svatozář vlasů, zatímco jeho kytara do té noci plivala s brutální výřečností tóny. Mikey zářil na celý dav a celé to uzavíral Bob. Byli senzační.
Rozhlídl jsem se po davu a byl jako obří masa vařících se těl. Pak jsem si prohlídl balkon, kde jsem stál, abych uviděl Wayovu, Ierovu a Torovu rodinu, všichni tu byli, aby sledovali svoje děti. Všichni měli My Chem trička. Všichni házeli hlavami.
Od té chvíle mi to bylo jasné - byli vzdálení od kapely, která to nikam nedotáhne, jak jsem si pro sebe myslel - tohle byla kapela, která mohla všechno změnit. A oni to dokázali v každém smyslu slova. Kdo jiný dělal videa s gothickým melodramatem jménem Helena, kdo jiný mluvil tak poutavě, kdo jiný psal songy, které se setkávaly s muky, fantaziemi a upřímně - také s naprosto strhující hudbou?
Jak se jejich kariéra rozvíjela, bylo jasné, že se kvůli umění dokážou dohnat až na samý okraj - vize a drama The Black Parade odkázalo Mikeyho na terapii a zbytek kapely málem dohnalo k šílenství. Danger Days: The True Lives of the Fabulous Killjoys odvážně zvrátilo tvrdou černobílost svého předchůdce a přišlo ovinuté v nádherné barevnosti, ale před jeho vydáním se dostali až na pokraj rozpadu kapely.
Ale je tu jedna věc, která řekne o My Chemical Romance vše. V roce 2006, když po nich nelítostně házeli lahve na Reading Festivalu, Gerard slíbil, že se vrátí jedině, pokud budou na festivalu headlinery. V roce 2011 právě udělali právě to. Je to právě to odhodlání, ta vítězství, co dělá z My Chemical Romance někoho speciálního.
V roce 2004 skončil můj první interview s My Chemical Romance tím, že Gerard říkal jednu věc. 'Aniž bych mluvil úplně zcestně,' řekl klidně, 'věřím, že je všechno možné.'
Měl naprostou pravdu."

The Umbrella Academy tričko pro "Shirt For a Cure"

13. října 2011 v 19:55 | Lumierre the Aftermath Animal |  The Umbrella Academy
Sdružení Shirt For a Cure prodává u příležitosti Comic Con 2011 New York ekluzivní The Umbrella Academy tričko, které navrhl sám Gerard. Bohužel jsem zatím nenašla, že by se dalo někde objednat, ale je to prostě typický TUA tričko a kdybch mohla, hned bych je měla.

Killjoy Party v Bratislavě

13. října 2011 v 19:20 | Lumierre the Aftermath Animal |  Ostatní novinky
Nebudu to tady nějak sáhodlouze rozepisovat, ale kdo jste ještě nebyli u slsi a neviděli jste to tam, určitě tam běžte a přečtěte si to, protože tohle 100% stojí za pozornost - šance potkat plno dalších MCRmy nadšenců, ukázat se v Killjoy kostýmu, něco vyhrát a přispět na SINGitforJapan v jednom! ^^

Splněné přání díky MCR tričkům v MASSCanvas

12. října 2011 v 20:52 | Lumierre the Aftermath Animal |  Rozhovory, články...
MCR triček - nebo spíš těch vítězných návrhů, který MCR vybrali - se v MASSCanvas prodalo už 3500 - z každého trička jsou $2 na splnění nějakého přání. A po prodeji 3500 triček se jedno přání splní. Tentokrát se díky MCR designům triček a MCRmy zájmu otrička povedlo splnit krásný přání jednoho klučiny, kterej si za dvanáct let svýho života prožil šílený věci a má odvahu bojovat dál. Nádhernej příběh. Určitě koukněte na stránky Make-a-Wish, té nadace, která přání plní - jsou tam fotky Lukeho a taky nějaký to video. A přečtěte si přeloženej příběh.

Luke věděl, co znamená být superhrdinou, ještě dříve, než uviděl Spider Mana, Hulka nebo Wolverina. Luke, narozený se srdeční vadou, podstoupil operaci srdce už pět dní po narození. Jeho doktoři odhadovali jeho šanci na přežití na 20%, ale Lukeho neobyčejná síla mu pomohla překonat jeho odlišnost od ostatních. O tři roky později stál tváří v tvář novému nepříteli - když mu byla zjištěna leukémie. Luke se této výzvě postavil a další tři roky strávil na chemoterapii, která jeho rakovinu dočasně zmírnila.

Když byl kvůli chemoterapii v nemocnici, Luke začal číst komixové knihy, aby v nich našel zábavu a také inspiraci. Jeho odvážná duše byla stále obnovována, když si četl o udatných superhrdinech. Luke využil svojí kreativity a během pobytů v nemocnici vymýšlel příběhy a navrhoval komixové postavy.Když nadace Make-A-Wish® nabídla dotovat Lukeovi jedno opravdové přání, neměl problém s výběrem: vytvořit svoji vlastí komixovou knihu, publikovat ji a sdílet ji s ostatními. "Chtěl jsem pomoct dětem k tomu, aby porozuměli, že se nemají bát doktorů," řekl Luke.

Grantové Lukeova přání poslali Lukeho, jeho bratra jejich rodiče do New Yorku, aby navštívili centrálu Marvel Comics. V Marvelu pracoval Luke s profesionálním komixovým umělcem Ryanem Dunlaveyem, aby přivedl svoje nápady k životu. Luke ukázal Ryanovi svoje náčrty a společně vyvinuli postavy a příběh komixové knihy.

Lukeho komixová kniha obsahuje nepřemožitelného doktora jménem Dr. Shrink a jeho pomocníka jménem Super Shot - je to chlapec s rakovinou. Luke říká, že postavu pomocníka vytvořil podle svého mladšího bratra Joshe. Dr. Shrink a Super Shot spojí svoje síly, aby zničili ďábelské monstrum jménem Virus. Tenhle darebák vysává sílu z nemocných lidí a snaží se je držet co nejdál od potřebného léčení.Ryan a Luke společně vytvořili originální komixovou knihu Super Shot. Luke doufá, že si ostatní děti Super Shot přečtou a inspirují se odvahou a sílou superhrdinů - stejně jako Luke čerpal inspiraci ze superhrdinů během svých dlouhých pobytů v nemocnici. Chce, aby děti rozuměli tomu, že jim doktoři neublíží, ale chtějí je zachránit od jejich nemocí. Luke chce, aby si děti vzali od Super Shota odhodlaný a pozitivní přístup: "Možná jsem nemocný," říká, "ale život nekončí a já nikdy nepřestanu bojovat!
"

Rozhovor s Rayem (PlayJones.com)

11. října 2011 v 20:55 | Lumierre the Aftermath Animal |  Rozhovory, články...
Další zajímavý rozhovor. Ray v něm popisuje Halloweenské plány kapely ^^
Enjoy.
My Chemical Romance jsou zařazení do prvního dne Voodoo festivalu a budou tam hrát ve svých charakteristických teatrálních a bláznivých kostýmech. Ray Toro, kytarista a zpěvák zadních vokálů, mluví o plánech kapely pro Halloweenský víkend v New Orleans a o stále se vyvíjejícím zvuku kapely.

Co je pro vás jako kapelu nejvíce vzrušující na vystoupení Voodoo v New Orleans?
No, hráli jsme už v New Orleans už několikrát, takže je vzrušující, že se opět do toho města vracíme. Je to prostě úžasné místo s bohatou kulturou a energií. Je cítit, že ta místní síla ještě umocňuje show, které v New Orleans hrajeme. A také dokonce budeme mít chvíli odpočinkový čas po show, abychom si tam ten víkend užili. Některé manželky členů kapely se přiletí na tu show podívat, takže se těšíme, až prostě hodíme všechno za hlavu a půjdeme si to město užívat.

Máte v plánu nějaké Halloweenské kostýmy?
No, na pátek máme pár tajných plánů, mezi to patří i kostýmy pro naše vystoupení na Voodoo, ale nemůžu o tom moc prozrazovat. Nevím, jestli se ostatní převlékají na Halloween, ale já vím, že já vždycky. Je to zábava, když se procházíš a jednu noc předstíráš, že jsi někdo jiný.

O jakém druhu vystoupení přemýšlíte pro Voodoo?
Je do hodinový set, takže musíme hodně věcí napasovat do krátkého časového rozmezí. Pravděpodobně odehrajeme dobrou rovnováhu Black Parade a Danger Days s možná dvěma nebo třemi songy z našeho prvního alba. Budeme hrát pro posluchače, kteří nás možná znají, možná neznají, takže chceme zahrát i některé z našich typických songů. Taky to chceme zkusit a chceme se ujistit, že hrajeme songy, na které se naši fanoušci těší, až je uslyší. Protože hrajeme pro hodně lidí, chceme dát davu takový nějaký mix úplně všeho.

My Chemical Romance jsou známí tím, že reagují hudbou na události, které se odehrávají v této zemi a v celém světě. Jak reaguje vaše současná hudba na současné události?
No, Danger Days je adresováno rozrůstání internetové kultury naší společnosti. Lidé více chápou, co se děje ve světě a vidí ty změny, které se odehrávají, z celosvětového pohledu. Internetová kultura má také šílený dopad na mladou kulturu a jejich posedlost tím, že chtějí být internetově proslulí i bez toho, aby udělali něco významného nebo něco, co vytvoří svým talentem. Také je hodně důrazu kladeno na internetové přátele oproti opravdovým přátelům. A na tohle se snažíme reagovat posledním albem. Náš song SING je o tom, že máš zvednout hlas a udělat změnu, jako například jak teď dělají lidé na internetu. Mají více možností, jak dostat svůj hlas větší škále posluchačů, než kdy předtím.

Pracovali jste na něčem poslední dobou?
Rádi se posunujeme dál, když jsme na turné. Teď jsme na turné dva měsíce a už máme nutkání začít pracovat na novém materiálu. Také pořád zkoušíme nové věci, protože díky tomu se naše hudba pořád vyvíjí.
Jaký je postup kapely při tvoření hudby - zvláště od té doby, co hodně songů obsahuje těžké texty plné emocí?
Gerard Way je opravdu skvělý v tom, že dělá to, z čeho má ten správný pocit, takže hodně textů vytvořil prostě okamžitě. Když vykresluje melodii, většinou skončí tak, že už navrhuje i text. Měníme ty fráze potom celé měsíce nebo jednoduše po dobu, než ten určitý song dokončíme. V tomto směru jsme velice 'okamžitá' kapela.

Uvažujete o tom, že přejdete k více elektronickému zvuku? Hlavně Danger Days zahrnovalo hodně více elektronických prvků než Black Parade.
No, momentálně pracujeme navíce čistých pocitech. Na Danger Days jsme hodně experimentovali v oblasti kláves. Je to zábava, protože dokážete udělat bláznivý zvuk třeba jen tím, že zmáčknete jednu klávesu, takže se možná kolem toho budeme motat i tentokrát. Ale nemyslím si, že půjdeme do úplné elektroniky nebo tak něčeho, protože nakonec jsme prostě vždycky ti čtyři chlapi, kteří třískají do nástrojů.

Voodoo bude vaše poslední show ve Spojených státech, jaký máte pocit z toho, že US část turné ukončíte na Voodoo?
Je vzrušující, že budeme hrát v New Orleans. Nedokážu si představit lepší místo, kde bychom mohli hrát, navíc také proto, že je to naše poslední zastávka turné po US. V tom městě i v tom festivalu je hodně energie. Má skvělý program plný skvělých umělců. Určitě tam celý víkend bude zábava.